Bezvědomí a závažnost poranění mozku

CEREBRUM

Definovat pojem „kóma“, neboli bezvědomí, není snadné. Obecně se tímto výrazem označuje ztráta vědomí a stav, v němž pacient nereaguje na žádné podněty, nebo jsou jeho reakce pouze reflexivní. Mezi pacientem a okolím neprobíhá žádná smysluplná interakce. U člověka po poranění mozku je tento stav ukazatelem určitého stupně poškození mozku.

Zjišťování závažnosti poranění při převozu do nemocnice

Při převozu do nemocnice lékaři záchranné služby měří závažnost poranění mozku pomocí mezinárodně uznávané stupnice Glasgow Coma Scale (GCS).
GCS bylo vyvinuto v Glasgow v roce 1974 a od té doby dosáhlo všeobecného přijetí. Mnoho studií již dokázalo, že čím nižší je iniciální skóre, tím horší je dlouhodobá perspektiva a rozsah následků.
 
Lékař opakovaně měří GCS zraněného na základě reakcí na povely k otevření očí, dále na základě slovní odpovědi a motorické (pohybové) reakce.

Počáteční poranění tak může být rozděleno na:

Koma – skóre je 3 až 8 bodů (neotvírá oči, neschopen následovat povely a žádná slovní odpověď)
Těžké poranění mozku – skóre je 8 a míň
Středně těžké poranění – skóre od 9 do 12
Lehké poranění – skóre 13 až 15


Tato skóre jsou důležitá, nicméně stav zraněného se může ještě zhoršit následkem vzniku sekundárního poranění nebo se může naopak výrazně lepšit. Ani GCS tedy přesně neurčuje, jaké přesné následky bude dotyčný mít. U každého člověka jsou následky poranění mozku individuální.

Post-traumatická amnézie (šok)

Po prodělání traumatického poranění mozku - ať již s přítomností bezvědomí nebo ne - daná osoba zažívá stav, ve kterém se zdá, že si je vědoma svého okolí, ale je zmatená a dezorientovaná. Dotyční si nejsou schopni zapamatovat každodenní události nebo rozhovory a často říkají bizarní věci. Tomuto stavu se říká post-traumatická amnézie (PTA), nebo také post-traumatický šok. Jedná se o fázi, která dříve či později pomine.
Délka post-traumatické amnézie spolu s délkou času stráveného v kómatu jsou nejlepšími ukazateli výsledné tíže postižení.  
Uvedená tabulka dává přibližný přehled o tom, jaký má vliv délka trvání PTA a kómatu na závažnost poranění. Je však opět nutné si uvědomit, že ani tyto kategorie neurčují, jaké dlouhodobé následky dotyčný bude mít. To záleží nejen na kvalitě a délce ucelené rehabilitace, ale i na osobnosti zraněného a podpoře, které se mu dostane.


Doba v kómatu Doba Post-trauma-šoku (PTA)
Lehké poranění mozku do 15 minut do 1 hodiny
Středně těžké poranění 15 min - 6 hodin 1 hodina – 24 hodin
Těžké poranění mozku 6 hodin – 48 hodin 24 hodin – 7 dní
Velmi těžké poranění více než 48 hodin více než 7 dní

Lehké poranění mozku

Velmi krátká doba bezvědomí, nebo jen pocity nevolnosti a motání hlavy, jsou průvodním jevem tohoto typu poranění. K tomuto poranění může dojít, když uklouznete na ledu, praštíte se do hlavy o nezavřenou kuchyňskou skříňku nebo spadnete z kola. 75% všech poranění mozku patří naštěstí do této kategorie.

Následky jsou minimální a představují dočasné pocity nevolnosti, bolesti a motání hlavy, poruchy koncentrace, problémy s pamětí, větší unavitelnost, nesnášenlivost přímého světla a hluku. Čím déle dotyčný zůstane v klidu, šetří se od zbytečné námahy a stresu a abstinuje, tím dříve tyto symptomy odezní. V opačném případě mohou v lehčí formě přetrvávat relativně dlouho a vést k zvýšené úzkosti až depresi dotyčného. Je proto doporučováno se šetřit, a to zejména v prvních měsících po úrazu a při návratu do zaměstnání.   

Pokud symptomy přetrvávají, je dobré konzultovat neurologa nebo alespoň obvodního lékaře.

Obecně lze říci, že velká většina lidí po lehkém poranění mozku se plně zotaví obvykle po třech až čtyřech měsících. Přesto velmi malé procento z nich zůstane s trvalejšími následky, jako jsou např. bolesti hlavy.

Středně těžké poranění mozku

Středně těžké poranění mozku je vymezeno ztrátou vědomí v rozmezí 15 minut až 6 hodin a post-traumatickým šokem, který trvá do 24 hodin. Pacient zůstává v nemocnici na pozorování až několik dní a to zejména z důvodu prevence rozvoje sekundárního poranění.

Mezi nejčastěji pozorované symptomy patří zejména větší unavitelnost, bolesti hlavy a závratě (fyzické následky) současně se sníženou schopností soustředit se, zhoršenou pamětí, pozorností a schopností vybavovat si slova. Může dojít i ke zhoršení kognitivních funkcí a celkové podrážděnosti. Opět zde platí, že čím déle dotyčný zůstane v klidu na lůžku, šetří se od zbytečné námahy a stresu a abstinuje, tím dříve tyto symptomy odezní. V opačném případě mohou v lehčí formě přetrvávat relativně dlouho a vést ke zvýšené úzkosti až depresi dotyčného. Opět je doporučováno šetřit se a to zejména v prvních měsících po úrazu.

Pacient by měl být o možných problémech informován  ošetřujícím lékařem. Ten by mu měl sdělit, jak dlouho mohou symptomy přetrvávat a poradit mu, jak se chovat, aby nedošlo ke zbytečnému přetěžování.

Velké procento lidí po prodělaném středně těžkém poranění mozku, např. otřesu mozku, cítí, že nejsou v práci tak výkonní jako obvykle. Často si však poruchy koncentrace, únavu i problémy s pamětí nespojí s prodělaným otřesem. Většina z nich se plně zotaví  za 6 až 9 měsíců.

Těžké poranění mozku

Pro těžké poranění mozku je typických 6 a více hodin strávených kómatu a trváním post-traumatické amnézie po dobu 24 hodin a déle. Tito pacienti mohou mít těžší fyzické, kognitivní i emocionální následky a budou potřebovat dlouhodobější rehabilitaci.
 
Velmi těžké poranění mozku

Velmi těžké poranění mozku je určeno dobou bezvědomí delší než 48 hodin a časem stráveným ve fázi post-traumatické amnézie delším než 7 dní. Platí, že čím delší je kóma, tím horší jsou následky. Bohužel některé z následků fyzických, kognitivních i emocionálních často přetrvávají celoživotně i po prodělání dlouhodobé rehabilitace.  Samozřejmě existují výjimky. Stejně jako se u lehkého poranění někteří jedinci zotaví hůře, u velmi těžkého poranění jsou zase tací, kteří se zotaví velmi dobře.

Perzistentní vegetativní stav

V některých případech je poranění mozku natolik těžké, že pacient zůstává v kómatu měsíce či dokonce roky. Pacienti ve vegetativním stavu jsou obvykle schopni dýchat bez pomoci dýchacích přístrojů, ale nevykazují žádné známky vědomí a nejsou schopni komunikovat s okolím. Perzistentní vegetativní stav je diagnostikován, pokud výše uvedené symptomy trvají déle než jeden měsíc. Zotavení po 12 měsících je nepravděpodobné.

Stav minimálního vědomí

Pokud pacient vykazuje známky vědomí, pohybuje končetinami a mrká, přestáváme mluvit o vegetativním stavu. Lidé v tomto stavu usínají a probouzí se, pohybují končetinami, reagují na podněty, ale vyšší mozková centra nefungují a neumožňují smysluplné volné reakce. Nemůžeme tedy spolehlivě poznat, zda si tyto osoby plně uvědomují, co se kolem nich děje.

Locked-in syndrom

Locked-in syndrom je velmi zřídka se vyskytující stav, kdy pacient je plně při vědomí a myšlení i paměť jsou zachovány, ale dotyčný se nemůže hýbat ani mluvit, protože téměř všechny jeho svaly jsou ochrnuté. Funkční zůstávají většinou jen svaly ovládající pohyb očí. Skrze ně může postižený komunikovat s okolním světem. Lock-in syndrom je způsoben lézí mozkového kmene.


Loga garantů
CEREBRUM - Sdružení osob se získaným poškozením mozku a jejich rodin, z.s.
Křižíkova 56/75A 186 00 Praha 8
Telefon: (+420) 226 807 048
E-mail:

vytvořeno www.netplanet.cz

CEREBRUM 2013

;