Centrální nervová soustava

Centrální nervová soustava představuje hlavní řídící orgán lidského těla. Je tvořena nervovými buňkami, neurony, které jsou spolu navzájem propojeny. V místech kde převažují těla neuronů, mívá nervová tkáň tmavé zbarvení a označuje se jako šedá hmota, v místech kde převažují spoje mezi neurony, je tkáň světlá a označuje se jako bílá hmota.

Centrální nervovou soustavu tvoří

  • Mícha
    hlavní spojnice mezi mozkem a zbytkem těla, jednoduché reflexy jako například čéškový reflex se zpracovávají přímo v míše
  • Mozkový kmen
    zde jsou sídla složitějších reflexů, jako je dýchání nebo srdeční činnost
  • Mozeček
    hlavní uplatnění mozečku je koordinace pohybu a rovnováhy
  • Koncový mozek
    nejrozvinutější a nejsložitější část nervové soustavy, zodpovědná za tzv. vyšší nervovou činnost, jako jsou myšlenky, paměť a osobnost.

Více informací

Centrální nervový systém (či soustava) je tvořen míchou (medulla spinalis), prodlouženou míchou (medulla oblongata), Varolovým mostem (pons), středním mozkem (mesencephalon), mezimozkem (diencephalon), mozečkem (cerebellum) a koncovým mozkem (telencephalon).

Abychom pochopili princip fungování centrálního nervového systému, je vhodné si uvědomit a představit, že jednotlivé oddíly jsou od míchy až po koncový mozek, velmi zjednodušeně řečeno, sobě nadřazené - vyšší úrovně nervového systému tlumí některé funkce oblastí nižších (Proto například se při poškození čelních laloků znovu objevují reflexy nižších oddílů centrálního nervového systému, například mozkového kmene, které jsou u zdravých lidí funkčními oblastmi v čelních lalocích tlumené. Mezi takové reflexy patří např. reflex sací.). Hierarchie centrálního nervového systému je dána i jeho postupným evolučním vývojem od ryb k savcům, u nichž se koncový mozek rozvíjí nejvíce.

O významu jednotlivých struktur se dočtete v sekci Anatomie mozku.

Bílá a šedá hmota

Drtivá většina nervových buněk v koncovém mozku je umístěna v kůře mozku, což je vrstva na povrchu mozku. Vytváří roztodivné záhyby v podobě brázd (sulků) a hrbolků (gyrů). Teprve pod touto kůrou o tloušťce okolo 1 cm, které se právě říká šedá hmota mozková, se nachází hmota bílá, která je tvořena výběžky neuronů. Šedé hmotě by se fakticky mělo říkat hmota růžová, protože je zaživa oproti hmotě bílé protkána sítí krevních kapilár, a tím pádem je bohatě prokrvena. Bílá hmota svou barvu získává hlavně díky oligodendrogliím (Vysvětleno v sekci Mozek na buněčné úrovni - Neurony a gliové buňky), které tvoří myelinovou pochvu na povrchu výběžků neuronů (axonů).

V míše je uspořádání bílé a šedé hmoty obrácené. Neurony (tedy šedá hmota) jsou uvnitř míchy, zatímco bílá hmota (tedy nervové dráhy - výběžky neuronů) je na povrchu a obaluje hmotu šedou.

Mícha

Mícha je v páteřním kanále obalena několika vrstvami míšních obalů. Při popisu směrem od okraje do středu můžeme vidět: Od kosti procházíme vrstvami tuku a řídkého vaziva, modře vidíme cévy, hlavně žíly. Uvnitř se nachází durální vak, tedy vrstva tvrdé pleny, naplněná mozkomíšním mokem, který nadnáší míchu. Mícha, jak je vidět na obrázku, se skládá ze šedé a bílé hmoty. Šedá hmota ve tvaru písmene H je obalena hmotou bílou. Mícha se dělí na segmenty neboli články, těch je celkem 31. Z každého segmentu vychází 2 přední a 2 zadní kořeny míšní, které se vzápětí spojí a vytvoří pravý a levý míšní nerv vycházející z páteře. Mícha s věkem neroste tak rychle jako lidské tělo, a proto se u dospělého člověka konec míchy nachází zhruba v polovině krajiny beder. V dolní polovině bederní páteře se v durálním vaku nacházejí pouze míšní kořeny. Proto také při správně prováděné lumbální punkci (diagnostické vyšetření, při němž se odebírá mozkomíšní mok) není možné poranit míchu, a to právě z důvodu, že se odběrová jehla zavádí až pod úroveň, kde končí mícha.

Při vyhřeznutí meziobratlového disku (ploténky) může vyhřezlá hmota disku tlačit na míšní nerv a způsobovat mravenčení, obtížně tišitelné bolesti, poruchu citlivosti a oslabení svalové síly až po úplnou obrnu svalů inervované utlačovaným nervem .

Mícha je místem základních reflexních dějů, jako je například patelární (čéškový) reflex. Kladívkem klepnete do šlachy pod koleno - na ligamentum patellae, tím se mírně napne čtyřhlavý stehenní sval - kvadriceps, tato informace o protažení svalu se dostane ze nervem přes zadní míšní kořen do míchy a tam se přepojí vzruch na nervovou buňku, která dá pokyn přes přední míšní kořen zpět do svalu a ten se stáhne. Celý tento děj trvá jen několik málo milisekund. Z těchto reflexů jde část informace vzhůru, do vyšších pater nervového systému. Jsou to informace o tom, co se děje například v kůži - dotek, teplo, bolest, chlad, vibrace, nebo informace o poloze končetiny či o o stavu střeva apod. Na oplátku zase  mícha přes bílou hmotu informaci shora. Zatnout sval, napřímit chlupy v kůži, snížit její prokrvení atd. Zároveň v míše probíhají i složitější vícesegmentové reflexy, kdy se například koordinuje ruka a noha, nebo vyprazdňování močového měchýře.

Mozkový kmen

Prodloužená mícha, most (nazývaný také Varolův) a střední mozek vytvářejí strukturu, která se nazývá mozkový kmen. Někdy bývají do této struktury zahrnovány i části mezimozku. Pokud je mícha místem základních reflexů, je kmen místem reflexů složitějších. Nachází se zde například centra srdeční činnosti, regulace krevního tlaku a dýchání. Přenáší se tudy veškeré informace z celého těla do mozku a obráceně jsou vysílány z mozku do všech částí těla a také propojuje mozeček s mozkem. (Detailněji je vše popsáno v sekci Anatomie mozku - mozkový kmen.) Je to místo, které je zodpovědné za vědomí - ve smyslu ne-bezvědomí, tedy stav, kdy jsme bdělí. Nachází se zde jádra 10ti z 12ti hlavových nervů zodpovědných například za pohyb očí, velikost zorniček, zaostřování, citlivost obličeje, vnímání chuti, pohyby mimických svalů obličeje, slyšení, rovnováhu, polykání, zvracení, hýbání jazykem.

Mozeček

Mozeček je umístěný v zadní jámě lební. Oproti koncovému mozku je o něco menší a jeho povrch je zbrázděn jemnějšími rýhami. Mozeček se uplatňuje například při koordinaci pohybu, a to hlavně při jeho správném a přesném provedení bez ohledu na to, zda se jedná jen o chůzi nebo o jemné pohyby rukama.

Koncový mozek

O koncovém mozku se podrobně zmíníme v kapitole Anatomie mozku – koncový mozek)


Loga garantů
CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, z.s.
Křižíkova 56/75A 186 00 Praha 8
Telefon: (+420) 226 807 048
E-mail:

vytvořeno www.netplanet.cz

CEREBRUM 2013

;