Nervová soustava

Co je to nervová soustava?

Nervový systém lze brát jako funkční celek a tedy svým způsobem jako orgán, který má za úkol nějakým způsobem zprostředkovávat a koordinovat informace mezi různými oblastmi lidského těla, a tím mezi nimi umožnit komunikaci a samotné řízení organismu. Abychom pochopili nervový systém jako celek, je třeba jej nejprve rozdělit a podívat se na něj z různých pohledů.

  1. Pokud se na nervový systém budeme dívat prostým okem (makroskopicky), uvidíme, že se skládá z mozku a míchy (centrálního nervového systému) a somatických a autonomních nervů (periferního nervového systému). Mozek se nachází v lebce a mícha v páteřním kanálu. Nervy najdeme všude po těle - na končetinách, v útrobách, …
  2. Pokud se na nervový systém podíváme v úrovni mikroskopické, uvidíme nervovou tkáň, tedy jednu ze 4 základních tkání v lidském těle (nervová, svalová, epitelová, pojivová). Tato tkáň se skládá v zásadě ze dvou typů buněk, nervových (neuronů) a gliových.
  3. Podíváme-li se na nervový systém z hlediska funkce, zjistíme, že je schopen vytvářet a přenášet vzruchy po výše zmíněných nervových strukturách. Každý vzruch s sebou nese informaci - například z mozku či míchy do svalů o tom, že se mají stáhnout, nebo z kůže do mozku o tom, že cítila dotek nebo teplo. Další funkcí nervového systému je přenos informace krví do jiných orgánů prostřednictvím hormonů (například z podvěsku mozkového - hypofýzy). Této funkci říkáme neurohumorální.

Nervová tkáň je delikátní a hamižná, ale nebolí

Nervová tkáň má oproti jiným tkáním v lidském těle některá zvláštní specifika.

  • Nervová tkáň pracuje neustále a často velmi intenzivně, proto má vysoké nároky na živiny a okysličení. Vysoké nároky nervové tkáně znamenají komplikace v situaci, kdy dojde k zastavení přítoku krve do mozku. V tomto případě jsou totiž nervové buňky schopny přežít za běžné teploty v lidském těle pouhých 5 minut, poté dojde k jejich nenávratnému zničení. Tento fakt má extrémní význam hlavně pro první pomoc, ta totiž může právě kvůli této citlivosti nervové tkáně na koncentraci kyslíku v krvi zachránit život.
  • Poškození nervové tkáně je nevratné. Pokud jednou dojde ke smrti nervové buňky, na jejím místě už nová nevyroste. Nervové buňky se oproti mnohým jiným buňkám v lidském těle neumí dělit. Proto jsou poškození mozku obvykle trvalá a ztracená funkce nervového systému je jen obtížně nahrazována. Určitá míra obnovy funkcí je možná, napomáhá tomu léčba a rehabilitace, obvykle ale vyžaduje delší čas. Někdy je obnova funkce malá, někdy výrazná, ale nikdy není tak dokonalá, aby se obnovila bezezbytku ke stavu před vznikem poruchy.
  • Poranění nervové tkáně nás nebolí. Je to proto, že mozek sám nemá senzitivní nervová zakončení, která by například z jeho povrchu bolest mohla vést. Pokud člověka bolí hlava, je to obvykle bolest přenášená z mozkových obalů (plen) a cév v nich přítomných. Mechanismů, které mohou bolest hlavy způsobovat, je více, proto zde nelze jednoduše vysvětlit univerzální mechanismus vzniku bolesti hlavy. Mozek sám jako nervová tkáň však nikdy nebolí.

Loga garantů
CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, z.s.
Křižíkova 56/75A 186 00 Praha 8
Telefon: (+420) 226 807 048
E-mail:

vytvořeno www.netplanet.cz

CEREBRUM 2013

;