Koncový mozek

Koncový mozek je u člověka nejvíce rozvinut ze všech savců a právě v této oblasti se nachází tzv. vyšší nervová činnost, tedy právě ta část nervové činnosti, kterou činíme vůlí. Mozek jako celek si opět můžeme rozdělit na dvě části, a to na mozkovou kůru a na podkorová centra. Mezi ty patří hlavně bazální ganglia, amygdala, hippokampus (i když zařazení hippokampu je v tomto ohledu sporné).

Mozek se člení na mozkové laloky

Anatomicky koncový mozek dělíme do pěti, podle některých autorů šesti, laloků:

  • čelní (frontální)
  • temenní (parietální)
  • týlní (okcipitální)
  • spánkový (temporální)
  • inzulární.

Tím šestým je tzv. lobus limbicus, jinými slovy limbický systém, do něhož spadá i hippokampus.

Povrch mozku není rovný

Na kůře mozku můžeme vidět hluboké zbrázdění. Těmto oblastem říkáme sulky. Hladkým vypouklinám, na první pohled připomínajícím tenké střevo, se říká gyry. Tato struktura kůry vznikla v důsledku významného rozvoje koncového mozku u primátů a nakonec u lidí. Počet neuronů v mozkové kůře rostl, objem mozkovny byl však vždy limitován lebkou, a proto se mozková kůra, aby se vešla do lebky, musela takto zbrázdit. Proto je u savců z biologického hlediska nižších, jako například u myši, mozek takřka hladký a bez záhybů.

Struktura kůry je mezi jednotlivci velmi anatomicky podobná. Proto se lze na kůře anatomicky orientovat a popisovat gyry podle funkce. Oblasti kůry, které mají identifikovanou určitou funkci navenek, např. pohyb, označujeme jako funkční korové oblasti (detailně se o funkčních korových oblastech můžete dozvědět v sekci Korové funkční oblasti).

Kůra mozku je vícevrstevná

V samotné kůře mozku se nachází drtivá většina mozkových neuronů. Tvoří jakýsi plášť na hmotě bílé, která, jak je vysvětleno v jiných kapitolách, je reprezentována výběžky těchto neuronů. Kůra je proto tenká. Je tvořena prakticky jen několika málo milimetry tkáně v závislosti na tom, ve které části mozku se nacházíme. Je vhodné na tomto místě zmínit i fakt, že mikroskopická struktura většiny kůry je 6ti vrstevná. To je struktura tzv. neokortexu, tedy z vývojového hlediska nejmladší kůra. Ale kůra vývojově starší, jako je například ve zmiňovaném hippokampu, je pouze 3 vrstevná. (Jednotlivé vrstvy obsahují samozřejmě stále neurony, jsou však různého typu. Dokonce podle lokalizace na mozkové kůře může v daných oblastech některá z vrstev dominovat a jiné být vyjádřeny méně. Převaha určitého typu buněk je dána hlavě funkcí konkrétní oblasti kůry.)

Mozek obsahuje dutiny

Mozkové komory jsou dutiny v mozku a kmeni, které obsahují mozkomíšní mok. Mozkomíšní mok neboli likvor je v nich rovněž vyráběn, a to v tzv. chorioidialních plexech.

Komory v mozku jsou 4. Dvě postranní, které zasahují do spánkových laloků, a jedna tzv. třetí komora, která je uprostřed mozku mezi thalamy. Čtvrtá komora se nachází v mozkovém kmeni. Poté mok vytéká 3mi otvory ven do oblasti mezi tvrdou plenu a kmen a omývá dále míchu a mozek. Mozkomíšní mok se poté vstřebává do žilních splavů v lebce. Mozek i mícha v moku „plavou“. Význam moku je mnohý. Jedním z nich je mechanická ochrana centrálního nervového systému před nárazy a otlaky. Moku se za den vytvoří a zároveň vstřebá na 0,6 až 0,7 litru. V momentě, kdy dojde k poruše vytékání moku z komor do subarachnoidálního prostoru (viz článek o mozkových obalech) nebo k poruše jeho vstřebávání, dochází k jeho hromadění v komorách a utlačování mozkové tkáně v lebce. Tomuto stavu se říká hydrocefalus.


Loga garantů
CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, z.s.
Křižíkova 56/75A 186 00 Praha 8
Telefon: (+420) 226 807 048
E-mail:

vytvořeno www.netplanet.cz

CEREBRUM 2013

;